V mnoha domácnostech se najde pár korun, které si lidé dají stranou. Často jsou Češi schopni ukládat i nemalé částky. Problém je ale v tom, že jim hodnota vytvořených finančních rezerv postupně klesá. Hodně lidí totiž spoří na nevýhodných běžných účtech. Spoření navíc u některých Čechů bývá ovlivňováno tajnými a impulzivními nákupy.
Češi jsou obecně v Evropě známi svou spořivostí. Úspory si tvoří většina domácností. V dnešní době se jejich vklady v bankách blíží částce takřka 2,5 bilionu korun.
ING Banka zjistila při průzkumu, že lidé nejčastěji každý měsíc ukládají částky mezi 100 až 500 korun, což potvrdila zhruba čtvrtina dotázaných. Další pětina pak pravidelně spoří od 500 do 1 000 korun měsíčně a skoro stejný počet lidí je schopen dát každý měsíc stranou částku mezi 1 000 až 2 000 korunami. Více než čtvrtina lidí dá měsíčně stranou i více než 2 000 korun, přičemž 3 lidé ze sta dokonce v průzkumu uvedli, že si jsou schopni měsíčně ukládat více než 10 000 korun.
Češi chtějí spořit víc, málokdo to ale dodrží
Každý druhý při průzkumu ING Bank uvedl, že se svou finanční rezervou není spokojený.
Navýšit si své úspory chtějí hlavně mladí lidé do 29 let. U oslovených při průzkumu to byli 3 z 5 dotázaných. Kolik lidí toto předsevzetí dodrží? Za loňský rok to bylo pouhých 17 %, kteří vydrželi spořit pravidelně.
Kam ukládáme své úspory?
Bohužel naprostá většina populace využívá běžný účet, což není úplně zodpovědné, ve chvíli, kdy chceme spořit a vytvářet si tak finanční rezervu.
Skoro ¾ Čechů, kteří mají své úspory na běžných účtech, tak díky růstu inflace v poslední době, své finance neznehodnocují.
Na druhém místě, kam lidé nejčastěji posílají peníze, je spoření na penzi, ať už v transformovaných fondech (tzv. penzijní připojištění) nebo v účastnických fondech (doplňkové penzijní spoření). Tuto možnost uvedlo 45 % lidí.
Třetí příčka patří spořícím účtům. Využívá je o něco více než dvě pětiny lidí. Oblibě se opět těší stavební spoření, to má sjednáno 3 z 10 lidí. Lidé se snaží více spořit s cílem zmínit dopad regulace ČNB. Doma si pak ukládá peníze 28 % oslovených.
Proč spoříme?
Hlavním důvodem je samozřejmě vytvořit si rezervu na „horší čas“. V průzkumu ING Bank, tot jako důvod zmínili 3 z 10 oslovených. Každý 7 ukládá své peníze na nečekané výdaje a stejný počet lidí i na bydlení. Skoro každý 6 respondent ke spoření nemá žádný konkrétní důvod.
Na co spoříme?
Finanční rezerva je velice důležitá pro věkovou skupinu 30 až 44 let. Mladí lidé pak spoří častěji na bydlení a záliby. Naopak lidé starší 45 let spoří ve větší míře na důchod, na nečekané výdaje nebo nemají konkrétní důvod.
Tajné nákupy, aby partner nevěděl
Skoro 1/3 lidí dotázaných v průzkumu neumí obětovat menší nákupy kvůli spoření. V takových případech pak selhávají hlavně mladí respondenti.
Každý čtvrtý oslovený se přiznal, že se uchyluje k tajným nákupům, o nichž druhý partner nemá ani tušení. Na druhou stranu ale utrácí „ze svého”, peníze si bere ze svých osobních rezerv.
Tajné nákupy provádějí více ženy. Nejčastěji se jedná o oblečení a kosmetiku. Necelá třetina z nich se k tomuto chování nechá nalákat akcemi v obchodech. A jsou to zase ženy, které častěji, než muži utrácejí jen pro „dobrý pocit“ z nákupu.
Muži se naopak chovají s větším rozmyslem. Mnohem častěji totiž porovnávají různé ceny na internetu, což jim pomáhá vyhnout se nevýhodným nabídkám a ušetřit.
Potřebujete poradit? Neváhejte se na nás obrátit, rádi Vám pomůžeme.
autor:Helena Marková